skip to Main Content

222.3

222.3 je název mé závěrečné práce na Akademii výtvarných umění. V rámci tohoto formátu jsem se pokusila o vytvoření co možná nejvíce komplexního díla, které by zastřešilo jak mé různorodé zájmy na poli vizuálního umění, tak by dokázalo ustát přetížený narativ. Ve vnímání času Henriho Bergsona je vědomí proud. Proto je záměr umělce na začátku projektu nutně jiný než na konci, vzhledem k prožité zkušenosti. Ve své práci jsem tento vývoj zdůraznila a v rámci instalace se objevilo několik momentů jednoho narativu zároveň: utrpení a neřešitelnost spojené s bytím ženou v mužsky koncipovaném systému, symbolické hledání úniku: v teoretické rovině, ve filosofii vzkříšení Nikolaje Fjodorova, a nebo fyzické, stavbou tunelu a symbolickým odchodem z tohoto stavu. 

Instalace se sestávala z pět metrů vysokého betonového tunelu, raněné dívky a soupeřících psů v betonu, inspirovaných barokním dynamickým sochařstvím, skizzy plány a plakát vytvořený ve spolupráci s Terezií a Marií Štindlovými, lůžko k odpočinku a kosmický oblek vytvořený módní návrhářkou Mars Industries.

Pavel Sterec: Erika Velická komponuje vyznění díla včetně působení „nesochařských“, periferních a subtilních součástí, jako je plakát, omšelost zdí nebo vlastní oblečení, které plánuje nosit při „dozoru“ díla na jeho prezentaci. Nesourodá směs témat a inspirací počínaje barokem, ruským kosmizmem, Ilyou Kabakovem společně s úvahami o znásilnění, současnosti a minulosti politické levice a v neposlední řadě ketaminové psychedelii by se však jistě rozpadla bez dominantního média, které v tuto chvíli zůstává medium sochy společně s jednotícím materiálem a barevností. Erika Velická tak dokáže ze své klasické sochařské průpravy vytěžit maximum a to mimo jiné díky překonání falešné, přesto značně rozšířené dichotomie mezi takzvaně „tradičními“ a „novými“ tvůrčími postupy v umění. Přes jasné těžiště v soše se autorka suverénně pohybuje na mediálně i konceptuálně rozšířeném poli současného umění.

222.3 is work that incorporates several themes as rape and Russian Cosmism – philosophy of Nikolai Fedorov that includes thoughts like conquering death by physical resurrection, inhabiting cosmos, using solar energy etc. It was inspired by Ilya Kabakov (The Man who Flew into Space from his Apartment 1988).

Back To Top