Strange Fruit

Objekty v jednotlivých výlohách výstavního prostoru zastupují obrazové výjevy vynořující se z paměti do přítomnosti – fragmenty emocionálně silného životního příběhu. Zpětně se stále znovu a znovu hlásící o pozornost – ke zvědomění, zobrazení, zhmotnění. Strukturální reliéfní plocha o absenci zázemí, o pocitu propadání. Surrealisticky laděný objekt z uschlého kmene a listů agáve se symbolem pasivity oběti. Objekt vytvořený z nalezené reálné zvířecí kůže, původně ale zpracované a distribuované řetězcem IKEA. Železná bortící se mříž jako pomyslná záchrana před únikem ze světa křehké bezbrannosti. Tíže nočního bdění. Distorze prostoru, jehož strop padá, současně ztělesňující nesourodost celku sestaveného z rozdílných světů, charakterizovaného prolomeným středem. Výjevy za skly symbolizují vidění a vnímání skutečného prostoru jako projekci prostoru imaginárního – plného úzkosti, pocitu osamění, nesmiřitelnosti s předstíráním zdánlivé funkčnosti mezilidských vztahů. „Southern trees bear a strange fruit/ Blood on the leaves and blood at the root…“ (Abel Meeropol, 1936).